Vyhledat
  • J. K. Grundzová

Generační nekonečno

Stav, který nelze jednoznačně definovat. Jeden velký, ještě úplně nezmapovaný prostor bytí. A spousta otázek.


Pomineme-li dilema o věčném a dosud nepřesvědčivém tvrzení, zda za dřívější existenci života stojí slepice nebo vejce, zbývá nám už jen pokus určit hierarchii hodnot a uspořádání v populaci "homo sapiens".


Okamžik zplození lidského potomka, vyvolává v každém z nás úvahy někdy až na hranici mystifikace. Ač pro některé z nás je to naplnění smyslu pokračovaní života, snažíme se pochopit proč právě my a kdo bude ta "ona" vytoužená, anebo neplánovaná bytost. Je náročné a zbytečné v takové chvíli zkoumat důvody, jelikož myšlenka jestli jsme si dítě vybrali my anebo ono nás, nebude nikdy uspokojivě vysvětlena. Nikde neexistuji sofistikované podklady na toto téma, a na stávající nelze pohlížet jako na jedinou, zaručenou pravdu.


Narození dítěte je důležitými startem, ale zároveň nekonečným maratonem s nejistým výsledkem. I když tento můj pohled může na mnohé působit příliš technicky až přísně, realita každého dne potvrzuje, že je tomu tak. Jde o dosud nikým nepojmenovaný, neoficiální akt potomek versus rodič - a ojediněle naopak, který v poslední době je více než aktuální.


Obecně se traduje, že za výchovu dětí mohou rodiče. Bohužel s tím se nemohu zcela ztotožnit. Je mnoho rodičů, kteří dělají nemožné, aby jejich dítě žilo v maximálním komfortu, jak duševním tak i v materiálním. I přes tohle všechno z některých jedinců roste generace všehoschopných, vypočítavých a věčně nespokojených sobců, kterým nic není svaté. Velkou měrou se na takovém způsobu chování podepisuje systém, vlivy okolí a v neposlední řadě zákony, kdy rodič má povinnosti, nesmí nic a dítě může všechno. Stejně to funguje ve škole - učitel již není tou autoritou, která má respekt u žáků. Má strach cokoliv žákům vytknout, aby nemusel čelit inspekci potažmo jiným organům.


Takovým rozšířeným nešvárem a téměř módou, je volání na Linku bezpečí. Odmítne-li rodič pořídit dítěti nejnovější typ iPhonu, drahé značkové oblečení, nedovolí mu některé nevhodné pro jeho věk aktivity - stačí jedno zavolaní a rodič nikdy nikomu nedokáže, že nešlo o týraní. Samozřejmě jsou výjimky, kdy se násilí v rodině vyskytuje, a je potřeba to vždy řádně vyšetřit a přijmout odpovídající opatření. Skutečně týrané dítě vždy uvítá odchod z rodiny, to které rodiče jen vydírá většinou svoje vymyšlené udání odvolá, ze strachu ztráty luxusu v úplné rodině.


V dávné minulostí podobné rodinné spory byly spíše výjimkou. Možná i proto, že některé instituce neexistovaly, a rodina a škola byly neochvějnou autoritou. Pod jednou střechou žily i tři generace, a jejich spolužití bylo něčím přirozeným. Děti měly respekt a úctu vůči starším. Nedovolily si žalovat na učitele, aby si doma nepřivodily nějaký trest od rodičů. Je možné, že některá počínání autorit nebyly vždy v pořádku, něco mohlo být tabu, ale přesto v dětech zůstala zakořeněna pokora a základní slušnost.


Dnešní, moderní doba vsadila na psychology. Nechci zde zlehčovat a ani podceňovat význam takového oboru. Kdo tomu uvěří a funguje to, je to fajn. V této souvislosti bych ráda poodhalila něco z vlastní zkušenosti, z období svého dětství.


Ráda bych podotkla, že nejsem zastáncem tělesných trestů u dětí. Avšak možná díky ojedinělému "na zadek" od mých rodičů, jsem tím kým jsem. Dodnes dodržuji vše, k čemu mně vedli. A věřím, že na mně ze shora vidí a nemusí se za mně stydět. Možná tenkrát místy mohli přitvrdit, jelikož ne vždy jsem poslouchala - mé uši působily někdy jen jako dekorace mé hlavy, určitě jsem si trest zasloužila a vůbec jsem se za to nezlobila. Nešlo v žádném případě o týraní, byli v právu, chránili mně a dali mi co jen mohli. Stalo je to hodně odříkání a probdělých nocí, nežádali vděk a ani odměnu. Proto dodnes mají nejdůležitější místo v mém srdci, a za jejich života jsem jim stihla dostatečně za vše poděkovat.

To, co zazní na závěr moji úvahy není návodem, nýbrž úsměvným pohledem na moje dětství s odstupem času. Dobře si pamatuji, že jsem nikdy nepotřebovala žádnou odbornou pomoc. K tomu abych byla v pohodě a vyrovnaná stačil jen jednou osvědčený, přírodní lék - proutek. Na hodně dlouhá léta jsem měla odstraněnou negativní auru, vyčištěné čakry, a veškeré temné energie se mi vyhýbají ještě teď... :-)

80 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše