Zdena Součková
Prosíme o názor na ukázku - Díky strašidla!
Zdena Součková navštěvuje kurzy tvůrčího psaní. Píše povídky ze života, pro své "spolužáky" a kamarádky, kterým se její tvorba většinou líbí. Ale protože se ve většině případů spíše vzájemně chválí, uvítala by cizí, objektivní názor. Takže prosíme autory o sdělení názoru. Můžete posílat k nám na e-mail: mezinamiautory@gmail.com a my je Zdence předáme. :-)
Díky strašidla!
„Na náměstí jsou kolotočéé!" přiřítila se nadšeně starší dcera.
„No tak jo, zavolám tetě Haně, jestli půjde se svýma holkama taky" kroutím se neochotně. Kolotoče nejsou nic pro mě. Naposledy jsem na nich byla v 15 letech a tak se mi motala hlava, že jsem nenašla schůdky dolů a musela jsem být potupně odvedena obsluhujícím personálem.
„Supéééér... a půjdem do strašidelnýho hradu... a půjdem na horskou dráhu... a půjdeme všudééé…" holky netuší, že můj žaludek, i moje peněženka mají své meze.
Teta Hana sdílí moje pocity, ale už i její děti se o kolotočích dozvěděly, takže není vyhnutí.
Navrhla jsem, že každá z nás matek půjde vždycky se všemi pěti dětmi na jednu atrakci, mezi to vložíme zmrzlinu případně ještě cukrovou vatu. Budeme se mezi jednotlivými stanovišti přesunovat co nejpomaleji, abychom toho v daném čase stihli co nejméně.
„Bezva plán" šťouchla mě se smíchem do žeber Hana. Vždycky se pak leknu, poskočím a kviknu „eíí", což ji celé roky pokaždé rozesměje, a mě rozčílí.
Nevím, co ji na tom tak baví…
Rachotící a třesoucí se obří stroje s ohlušující reprodukovanou hudbou naše nadšení pro věc nijak neposílily.
„Dobře, půjdu první, dáme strašidelný hrad, tam se aspoň nelítá v luftě", zbaběle si vybírám nejméně nebezpečnou záležitost. Obsadili jsme s dětmi jeden vozík a vyjeli - k mému překvapení do úplné tmy. V první zatáčce to s námi smýklo k jakémusi oběšenci. Samozřejmě jsem se lekla a vyjekla svoje „eííí". Než jsem stačila zavřít pusu, následovala další zatáčka se strašidlem a už to nešlo zastavit. Z mých doširoka otevřených úst se linul neutuchající jekot. Zajímavé bylo, že jsem úplně klidně seděla a chladně v duchu analyzovala situaci. Hlasivky ožily vlastním životem a nebylo možné je usměrnit. Nevím, kdy jsem stíhala nádechy, zvuk byl nepřerušovaný a v zatáčkách ještě nabíral výšku.
„Paní, nebojte se, my jsme jenom jako!" snažili se mě uklidnit kostlivec a pán s motorovou pilou, kteří za naším vozíkem vyběhli ze svých stanovišť.
Nevím, jak dlouho jsme jeli. Když se konečně objevilo denní světlo, vozík zastavil a moje hlasivky taky. Užasle jsem hleděla na ztichlý dav, který se shromáždil před hradem. Když obecenstvo uvidělo vybíhající strašidla a nazelenalé děti, které se s vyvalenýma očkama potácely ke svým rozčileným matkám, strhla se vřava a nadšení lidé vzali pokladnu útokem.
„Čekala jsme, že vyjedou ven vaše zohavené mrtvoly, ten řev byl tak neskutečný, že přehlušil i všudypřítomný virvál a nalákal desítky přihlížejících. Začaly se sbíhat v morbidním očekávání nějakého zvlášť odporného zločinu. Málem jsem tady umřela strachy " rozčiluje se Hana.
Moje děti se ke mně nehlásily a se slzami v očích prosily tetu, aby je adoptovala.
Stálo mě to dohromady pět cukrových vat a šest zmrzlin, Hana žádala taky odškodné, a pak svatosvatě slíbila, že už mě nikdy nebude šťouchat do žeber.
Za chvíli nám otrnulo a já jsem přísahala, že už se to nebude opakovat, mám přece rozum. Děti tedy milostivě svolily, že s nimi můžu na závěr na horskou dráhu. Do první zatáčky to ještě šlo. Myslím, že už jsem neječela tak hrozně jako v hradu, nicméně po vystoupení z vozíku na mě čekal nadšený majitel kolotočů a nabízel mi trvalé angažmá. Rekordně se mu zvedly tržby. Platil by mi slušně, ale musela jsem tuto lukrativní nabídku mlčky odmítnout. Krk jsem měla v jednom ohni, hlasivky mi, zřejmě z přetížení, začínaly doutnat.
Doma jsem pak komunikovala pouze pomocí gest a neartikulovaných skřeků.
„Musím nechat ty hlasivky pár dní odpočinout" psala jsem večer manželovi na papírek.
Nejsem si jistá, ale myslím, že jsem ho zaslechla, jak šeptá: „Konečně! Díky strašidla!"

...
Pokud se Vám Zdenky ukázka líbí, můžeme přidat další. :-)